Obec Slezské Rudoltice se nachází na přechodu Jindřichovské pahorkatiny do Osoblažské nížiny. Obcí prochází úzkokolejná trať, která má na území obce tři zastávky – v Amalíně, ve Slezských Rudolticích a v Koberně.

První zmínka o obci je z roku 1255. V roce 1676 byla povýšena na městečko.

Dominantou je zámek s neuvěřitelně bohatou historií. Tento renesanční zámek byl postaven v pol. 16. století a hostil takové osobnosti jako byl Friedrich II., Karl Ditters z Dittersdorfu nebo Karel Hanke a o věhlasu zámku se dozvěděl dokonce i samotný Voltaire. V dobách jeho největší slávy se mu přezdívalo „Slezské Versailles“ a pod básnickým pseudonymem „Konilesy“ byl zmíněn dokonce i v rozsáhlé básnické skladbě Jána Kollára – Slávy dcera. Zámek je zpřístupněn veřejnosti a pomalu se rekonstruuje i s přilehlým parkem.

Ve Slezských Rudolticích stojí za vidění také neorománský kostel sv. Kateřiny, kde jsou uchovány ostatky rodu Hodiců, včetně Alberta z Hodic, za jehož vlády zámek neskutečně překypoval životem. Na zdejším náměstí stojí socha Panny Marie Imaculaty z éry Hodiců.

Velice působivým a tajuplným místem je zaniklá ves Pelhřimovy ležící přímo na česko – polské hranici. Obec byla v roce 1742 po válce mezi Rakouskem a Pruskem rozdělena podél potoka Trója na dvě části, aby po roce 1945 česká část zanikla v rámci vysídlení původního německého obyvatelstva a špatnému umístění přímo na tehdy „ostře“ střežené hranici. Jediná památka je gotický kostel sv. Jiří, který se pomalu rekonstruuje a přilehlý hřbitov. Na polské straně se nachází nepřístupný zámek a na hřbitově torzo kostela a nová kaplička.